Studie KHP: Vyšší daň, menší výběr – Česko daň na tabák přestřelilo

O 10,78 miliardy korun za očekáváním vloni zaostal výběr spotřební daně z tabáku. Rozpočet z ní inkasoval 56,22 miliardy korun, což je přesně stejně jako před čtyřmi lety. Sazba daně přitom mezitím vzrostla o třetinu.

Zatímco do roku 2018 výnos lineárně rostl až na úroveň 58,81 miliardy korun, od roku 2018 výběr kolísá a trendově se snižuje s ročním průměrem 57,21 miliardy korun. Tuzemská spotřeba tabákových výrobků přitom neklesla, ale přesunula se do méně zdaněných kategorií a k nákupům polských a slovenských výrobků. Ukázala to Analýza spotřební daně z tabákových výrobků v ČR a na evropské úrovni publikovaná dnes na půdě Katedry hospodářské a sociální politiky Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (studii naleznete v příloze emailu).

„Zatímco sazba daně vzrostla za čtyři roky o třetinu, příjem státu z ní nestoupl ani o korunu,“ shrnuje autor analýzy ekonom Štěpán Křeček. „Příčinu je třeba hledat v rychlém růstu cen zejména u cigaret, který byl způsoben příliš vysokým zvýšením sazby spotřební daně v příliš krátkém čase. Rovněž došlo k podstatné změně vnitřní struktury sazeb spotřební daně na jednotlivé tabákové výrobky, což vedlo k následnému růstu popularity levnějších tabákových produktů, zejména zahřívaného tabáku,“ vysvětluje Štěpán Křeček.

Neatraktivní ceny pro německé a rakouské spotřebitele, levnější Polsko a Slovensko

Celková velikost legálního trhu s tabákovými výrobky v České republice se zmenšuje. Největší pokles se týká cigaret, jejichž prodeje lineárně klesají v průměru o 1,7 miliardy cigaret ročně (o 24,4 procenta během tří let). Ostatní kategorie tabákových výrobků rostou, tento růst však nepokrývá pokles u cigaret.

Historicky platilo, že až třetinu cigaret prodaných v České republice nakoupili přímo na hranicích spotřebitelé z Německa a Rakouska. Nabízí se vysvětlit pokles prodejů na hranicích cestovními omezeními v důsledku pandemie. Dlouhodobé trendy očištěné o sezónní výkyvy ale potvrzují, že skutečným důvodem je odstranění cenové atraktivity tabákových výrobků v ČR. V roce 2019 kleslo množství cigaret oproti předchozímu roku o 2,1 miliardy kusů, ačkoliv data nebyla ovlivněna pandemií. V roce 2021 pak množství kleslo o 1,7 miliardy kusů oproti roku 2020, přičemž v loňském roce byla cestovní omezení méně striktní než ihned po propuknutí pandemie v roce 2020.

Cenová výhoda oproti Německu je na české straně hranic jen 12 korun na krabičce cigaret. To je úspora 240 korun při koupi dvou kartonů. Stejnou částku však Němci utratí za pohonné hmoty, které spotřebují jízdou z Drážďan do českého pohraničí a zpět. Spotřebitelé z Rakouska dnes nákupem v Česku ušetří nejvýše 8 korun u nejlevnějších krabiček cigaret. Pokud si však doma koupí velké balení prémiových značek, pak nákup v Rakousku vyjde levněji než v České republice.

Extrémní je pak rozdíl v ceně ve srovnání s Polskem. Nejlevnější legální cigarety v Polsku stojí polovinu toho, co v České republice. Balení prémiových cigaret je v Polsku levnější o 37 korun. Podobně na Slovensku, kde je cena nižší oproti České republice zhruba o 20 procent. A netřeba připomínat, že kuřáci z Německa a z Rakouska mohou stejně snadno jako do Česka vyrazit na nákupy právě do Polska respektive na Slovensko, kde ušetří více.

Jestliže tak ještě před několika lety platilo, že z německého a z rakouského širokého pohraničí se jezdí cigarety nakupovat do Česka, pak tato cenová výhoda dnes již prakticky neexistuje. Naopak spotřebitelé z Česka se učí jezdit nakupovat cigarety, i další sortiment, do Polska a v menší míře také na Slovensko. Tyto problémy se v následujících letech ještě prohloubí, protože jak již předchozí Sněmovna schválila, v Česku letos stoupne daňová zátěž na cigarety o 4 koruny a o další 4 koruny v roce 2023. Naproti tomu v Německu se očekává zvýšení daňové zátěže o 2,5 koruny a v Rakousku o 1,5 koruny.

Změna struktury spotřební daně – rozevření nůžek mezi cigaretami a dalšími tabákovými výrobky

Pro rok 2020 bylo rozhodnuto zvýšit všechny složky spotřební daně o 10 procent, a to včetně procentní složky daně z 27 na 30 procent. Tím však daňová zátěž cigaret vzrostla o bezmála 20 procent. Je to proto, že výše spotřební daně se u cigaret počítá z celkové maloobchodní ceny – tedy z ceny, ve které už je započtená jak DPH, tak i spotřební daň. Spotřební daň na cigarety se počítá naprosto odlišně od jiných daní.

Právě o 10 procent se však zvýšila i minimální sazba daně na cigarety. A právě od minimální daně na cigarety se odvozuje i výše daně na ostatní tabákové výrobky. Jestliže tedy daňová zátěž na cigarety vzrostla o bezmála 20 procent a na ostatní tabákové výrobky jen o 10 procent, významně to prohloubilo cenové rozdíly mezi nimi. Navíc se zvýšilo i rozpětí cen cigaret, protože do té doby nejlevější cigarety musely pro promítnutí nové daňové zátěže zdražit jen o 9 korun, zatímco ostatní cigarety o 12 až 14 korun. Po této úpravě totiž minimální daň přestala plnit svou funkci, protože se již nevztahuje na žádné cigarety na trhu, ani na ty nejlevnější.

Pokud by byla minimální sazba daně nastavena na adekvátní výši k vážené průměrné ceně cigaret po změně sazeb, stoupl by jen v roce 2020 výnos daně o 0,8 miliardy korun. Specifikem je pak zdanění zahřívaných cigaret, které jsou nyní zdaněny na úrovní 20 až 25 procent daně z klasických cigaret. Vloni jejich množství na trhu dosáhlo 2,3 miliardy kusů, což byl nárůst o 40 procent oproti roku 2020. Rozdíl v odvodu daně mezi tradičními a zahřívanými cigaretami u tohoto počtu kusů představuje zhruba 6 miliard korun.

Předsednický reset

Jestliže ministerstvo financí shledává důvody pro nižší než očekáváný výběr spotřební daně v cestovních omezeních, ve výkyvech v odběru tabákových nálepek při změnách sazby daně a v kolísání plateb vysokých částek daně na přelomu let, pak je třeba dodat, že bazální důvody objasněné v představené analýze nejsou s argumentací ministerstva v rozporu. Naopak, vzhledem k tomu že Česká republika používá vysoce nestandardní způsob výběru spotřební daně s platbou navázanou na moment odběru kolků, a ne na moment prodeje tabákových výrobků, neexistuje robustní datová základna umožňující realizovat daňovou politiku, která umí dostatečně pružně reagovat na dynamicky vyvíjející se trh a včas předcházet možným negativním dopadům změn nastavení daně. Analýzu trendů, která odfiltruje ministerstvem uváděné okamžité vlivy, je proto možné uskutečnit až s poměrně výrazným časovým odstupem.

Česká republika bude ve druhé polovině letošního roku předsedat Radě Evropské unie. V této době budou velmi pravděpodobně probíhat nejdůležitější fáze jednání o úpravě evropské směrnice o zdanění tabákových výroků. Česká republika tak na její finální podobu bude mít silný vliv. To nabízí příležitost vyjasnit si českou pozici k budoucímu zdanění na národní úrovní a na evropské úrovni pak pomoci najít optimální řešení akceptovatelné pro všechny země.

Spotřební daň z tabákových výrobků v ČR a na evropské úrovni